Lapidárium a záklop krypty

   Lapidárium je sbírka kamenných starožitností z výkopů a ze zrušených historických staveb, např. plastiky, architektonické zlomky.

   A takovéto lapidárium je ve sklepě uničovského Muzea baroka. Soustřeďuje kamenné drobné památky nalezené v areálu fary. Tyto kameny představují rozsáhlou obnovu farního kostela v letech 1989-1994, při které došlo k částečné rekonstrukci některých důležitých prvků gotické architektury. Kameny jsou opracovány ručně, ale pro srovnání je v lapidáriu umístěno i několik kamenů opracovaných strojově. Také zde můžete vidět, jak se vyvíjel jiný stavební materiál – cihla.

   V lapidáriu jsou dva náhrobní kameny a část kamenného kříže (pravděpodobně). Kolem kostela býval kdysi hřbitov. O kryptě pod jižní věží kostela je známo toto: k záklopu krypty je použit reliéfně zdobený náhrobek, vzniklý v 17.-18.století, tvořený pískovcovou deskou o rozměrech cca 90x180 cm.

   Pohledová strana náhrobku byla před druhotným použitím osekána, takže reliéfní výzdoba je částečně zničena. Na fotografii, která se nalézá v lapidáriu a kterou zhotovil archeolog dr. Josef Michna, lze rozeznat svisle půlený erbovní štít. Jeho pravá část nese neobvyklou heraldickou figuru, která nenalézá ve srovnávacím materiálu obdoby. V levé polovici nalézáme růži s okrouhlým okvětím a původně snad se třemi lístky na prohnutém stonku, z nichž se zachovaly jen dva. Na štítu spočívá rytířská přilba s klenotem tří růží, shodujících se s obrazem na levé polovině štítu. Volnou plochu okolo znaku a přilby vyplňovala bohatě zřasená přikryvadla, která se až na drobné zbytky nedochovala. V dolní třetině obdélné plochy náhrobku je oválná kartuše obklopená rozvilinami, mírně vypouklá, s nepatrnými pozůstatky nápisu latinkou, z něhož jsou čitelné jen některá začáteční a poslední písmena.

   Popis náhrobku je přesný, protože dr. J. Michna jej viděl na vlastní oči. My máme jen k dispozici fotografii, ale i tak může naše fantazie vykouzlit podobu náhrobku. Analýza erbu na náhrobní desce umožnila, jak píše dr. Josef Michna, prokázat, že náhrobek patřil jednomu ze členů význačné patricijské uničovské rodiny – Doleatorů, doložené v městských pramenech od r. 1480. Z této rodiny pocházeli nejvýznamnější městští úředníci včetně primátorů, městských rychtářů a dalších osobností. Jeden ze členů této rodiny, Karel Ferdinand Doleator (1652-1698), byl uničovským farářem a děkanem. Jeho jméno najdeme na seznamu v sakristii kostela. Dr. J. Michna, objevitel náhrobku, předpokládá, že náhrobek patřil jeho strýci Ferdinandu Doleatorovi, který zemřel 20.března 1684. Náhrobek patří k málo známým uničovským památkám a není běžně dostupný pohledům návštěvníků kostela, ale je cenným dokladem dějin města Uničova.

   Náhrobek stál patrně v kostele přizděn k některé stěně, nebo u některého pilíře kostela, ale v žádném případě netvořil záklop krypty. Proč byl použit jako záklop krypty – nevíme.

A tak si všimněte krypty pod jižní věží kostela a přijďte se podívat na fotografii náhrobku do lapidária muzea baroka.

                                                                                                          Emílie Zatloukalová

                                                                                                          Muzeum baroka Uničov